ChS BUCLÍKOV

Můj deník

Deník je věnovaný Grove, protože si jej výslovně přála:). Chovám bláhovou naději, že jednou bude mít své místo vedle Napoleonových deníků a Ceaserových zápisků Galských (kdo neznáte červeného trpaslíka, nesnažte se tuto větu pochopit).

22.2.2007

Můj první příspěvek se netýká zvířátek. V návštěvní knize na stránkách www.cavallerideldragon.estranky.cz jsem byla obviněna, že používám nick verunca místo verunka, protože mi to připadá drsné:). Chtěla bych říct, že mi to drsné nepřipadá, a navíc verunca není verunka, ale verunča. Samozřejmě nijak nepopírám to, že jsem drsná, osobně si myslím, že jsem drsná jako šmirglpapír...ale s mojí přezdívkou to opravdu nesouvisí:)

3.3.2007

Jsem deset hodin v práci, nemám s sebou knížku ani časopis a internet explorer mě pořád ujištuje o tom, že mám zapnuto blokování automaticky otevíraných oken (což nemám) a proto nemůžu vložit na tyto stránky další fotky našich potkanů:(. Takže jsem se rozhodla, že přebytek času využiju tím, že napíšu další záznam do deníčku:). Je toho hodně co psát...za prvé máme doma holčičku na krytí a protože jsem viděla potkaní porno pouze na fotkách, tak jsem z toho až úchylně nadšená. Bohužel Barnabášek zatím nejeví zájem o to, aby přede mnou exhiboval, takže svůj um ukázal jen dneska odpoledne před Markem. Asi se přede mnou chudák stydí. Holky dostali u Marka novou klec a co nevidět budou mít i kluci:)) Z toho mám obrovskou radost! Taky mám radost z toho, že Angy asi není nakrytá, tedy nechci to zakřiknout, ale netloustne, nestaví hnízdečka a v pondělí je poslední termín, takže myslím, že to bude ok. Z čeho mám ale největší radost je Maggie...včera jsem šla vyprovodit Aneri, která nám donesla Méďu na krytí a když jsem se vrátila, tak mi mamka hned ve dveřích udělala kázání, že nemůžu nechávat puštěné potkany a králíka, když nejsem doma, že by mohli něco zničit. Strašně jsem se vyděsila, že mi někde běhá volně potkan, ale když jsem je zkontrolovala a zjistila, že jsou všichni tam, kde mají být, tak mamka řekla, že si ho asi spletla s kočkou (ne že bych to pochopila). Nicméně Maggie si vesele hopkala po pokoji, klec zavřená, ale vrchní část klece, která se dá oddělat, byla posunutá. Ona si to prostě posunula a vyskočila vrchem. Ale! Na posteli nebylo načůraný a ani jeden bobek!!!! Sice mám podezření, že to nestihla, protože pracovala na ničení něčeho mnohem důležitějšího, ale ještě jsem nepřišla na to, co to bylo...až přijdu domů, musím zkontrolovat kompletní Dějiny umění, na ty si dělala už jednou zálusk. Ale tak trochu doufám, že prostě nic neudělala, protože je hodná:). Hodnej králík, kterej se chce hladit a chovat. Takovej plyšáček:)

P.S.: Aneri mi dneska poslala fotky, které u mě udělala při návštěvě a donutilo mě to zamyslet se nad tím jak často kluky fotím. Na mojí poslední fotce jonáška se totiž myšutek vejde do dlaně, kdežto na fotkách od aneri je to přerostlá kanálová krysa:))). Budu fotit v pondělí nebo úterý a pokud mi to explorer dovolí, tak se s vámi o to pokusím i podělit.

8.3.2007

Tak jsem Maggie přechválila. V pondělí se totiž spolčila s potkany a společně uspořádali akci:"ještě jeden víkend budeš v práci místo s náma a uvidíš!!". Když js.em přišla ze školy, měla jsem nabobkované v posteli, protože Maggie se opět osvobodila. Vypustila jsem kluky na procházku a donesla si svačinku...ve svačince bylo i rajče, které se mi snažil alz ukradnout, jenže jak to bylo kulaté kluzké, tak se mu nedařilo zakousnout. Přišlo mi ho líto, tak jsem mu rajčátko nakousla a měla radost z andílka okusujícího kousek zeleniny. V zápětí se ale Alíček rozhodl utéct i s rajčetem, z čehož už jsem radost mít nemohla. Potkana jsem odchytla, rajče mu odebrala a dala jsem ho Maggie, protože ta si jídlo nikam neodnáší. Chudince Maggie, ale přímo od šňufáku rajče ukradl Balú a odskákal jako by vypil hopsinkouvou šťávu ke skříni. Tam se rajče vylilo. Další vývoj rajčete jsem bohužel nestíhala sledovat, protože zbytek smečky mi zhazoval keramiku z poliček, papíry a knížky do školy z parapetu a ze stolu všechno co se dalo...po nějaké době jsem je zavřela a pustila Angy. Věřila jsem, že ona je jiná, hodná. Prolízala si, tiše si pro sebe mumlala jak to dělává a byla spokojená, já taky, protože jsem se mohla konečně věnovat i něčemu jinému než křiku a odstraňování potkanů z nevhodných míst. Moje růžové vidění skončilo, když jsem si všimla, že mi na klávesnici zmizela jedna klávesa a sice ta, která píše znak €. Místo ní mám teď jen páčku, co má být schovaná právě tou klávesou. Navíc jsem si dneska všimla, že mám poněkud "upravenou" podšívku u bundy...jinými slovy jsem ráda, že si Marek Angy vzal. Ukradený rajčata nejsou až taková katastrofa, ale kdyby mi Angy ukradla ještě pár kláves, tak bych to našim těžko vysvětlovala:). I když, když jsem včera našla v jablku, které jsem si odložila na stůl otisky potkanních zubů, tak jsem z toho taky radostí do stropu neskákala, ale co s nimi mám dělat:)

25.5.2007

 Dnes mi s konečnou platností došlo, že už se nikdy v životě pořádně nevyspím. Kluci jsou ještě hodní, občasná bitka nebo nekonečné pití už moji snovou šňůru nepřetrhnou. Ale ten hroznej králík!!! Opět - na napáječku jsem si už zvykla, dokonce i hryzání mříží ve čtyři ráno jsem se naučila nevnímat, ale stěhování domečku už je moc i na mě. Na vysvětlenou, koupila jsem klukům domeček a když jsem ho dovezla domů, zjistila jsem, že se do něj Maggie vejde, tak jsem jí ho nechala. Maggie jsem v něm viděla jednou. Domeček jí totiž slouží ke zcela jiným úkonům než je schovávání se. Ona ho převrací a stěhuje a to všechno doprovází obrovským kraválem a mlácením domečku o mříže. Občas, když se jí nedaří dostat domeček na vytyčené místo, tak mírně zuří a hryže do mříží, nebo zuřivě pobíhá dokola. Uznáte, že v tomhle se spát nedá. Zkoušela jsem jí domeček sebrat, když jí popadla stěhovací nálada. Jenže to mělo jeden nedostatek, ono totiž, když chcete něco sebrat králíkovi, tak musíte vstát z postele. No a víte jak to  je s nočním čůráním...nebo spíš s takovým tím ranním deset minut před tím, než musíte opravdu vstát do práce nebo školy. Zkrátka to vydržíte! Takže když se tak čtvrt hodinky přesvědčujete, že až Megušek dostěhuje, tak ji to přejde, tak už jste natolik probuzení, že vám potom to hryzání mříží přeci jen vadí. A Maggie to moc dobře ví.

Proto jsem dnes ráno rezignovala a přes všechna rizika s tím spojená jsem Maggie pustila ven a sama si zalezla do postýlky. Maggie měla očividně radost, poskakovala, proháněla kočku, blbnula...a pak začala skákat na postel. Tedy spíše na mě, protože já ji překrývala. Akce probíhala velice rychle a plánovaně: velký výskok - ňufnutí do tváře - seskok, velký výskok - utrousit pár bobků do peřiny - velký seskok, velký výskok - pochlubit se ňufnutím do tváře, že jsem udělala pár bobků  do peřiny - velký seskok. A tak několikrát dokola, dokud těch bobků nebylo víc než pár. Kupodivu se mi u toho spalo líp, než u akce Domeček. Takže jsem ji ignorovala a ji to opravdu za chvíli přestalo bavit.

Jo za pět minut po tom jsem stejně vstala. Dělají nám už půl roku nové balkony a když vám vibruje stěna pod náporem vrtačky, musíte mít zatažené žaluzie a zavřená okna, protože vám po balkoně pochodují cizí chlapi, tak je zkrátka moc horsko a hluk na to, čemu se myslím říká zdravý spánek (znám ho totiž jen z pohádek).

9.7.2007

Dneska jsem musela nechat uspat Willíka, pár dní po tom, co stejné rozhodnutí musel udělat Marek s Lolitkou. Vím, že smrt k životu patří a vím,  že jsme udělali oba správnou věc. Ale i přesto to v nás zanechalo prázdné místečko. Shodou okolností jsem v časopise narazila na krásnou myšlenku, tak se s vámi o ni podělím:

Muž přišel k nebeské bráně. Než mu sv. Petra dovolil vstoupit, zeptal se ho:"Miloval jsi někdy nějakou ženu?" "Ne, "odpověděl muž. "Nikdy jsem nemiloval ani jedinou ženu." "Měl jsi přítele, o kterého ses staral?" "Ne, nikdy jsem se o nikoho nestaral." "Vzbudilo v tobě někdy nějaké dítě něhu?" "Ne, nikdy" "Možná jsi miloval nějaké zvíře. Miloval jsi přírodu?" "Ne." "Tak proč ti tedy cesta sem trvala tak dlouho?" zeptal se sv.Petr a přísně na něj pohlédl. "Jsi mrtvý už celé věky."

-Armando Fuentes Aguirre, Reforma, Mexiko

Smrt kteréhokoliv zvířete nám vlastně připomíná, že žijeme. Ve světě, kde čas běží tak rychle nám umožňuje se zastavit, nebo nás k tomu spíš donutí. Zrekapitulovat svá přání, myšlenky, priority. Jestli to, co jsme chtěli děláme a jestli se neubíráme špatnou cestou. A hlavně jestli všechno co máme nebereme jako samozřejmost.

K eutanázii mě napadl ještě jeden citát od Stanislava Štěpky: "Není nic horšího, než když má člověk dvě řešení, ale jen jednu možnost."

Dobrou noc Willy a nezlob moc Lolitku, víš, že nemá ráda potkany.

25.8.2007

O prázdninách u mě týden bydleli dva potkánci od Niki a morče a měsíc šest potkaních holek od Zatáčky. Trochu se proto bojím, že až holky v pátek odevzdám, tak mi bude připadat šest potkanů a králík málo:(. Docela vážně jsem přemýšlela o pořízení dalších potkanních členů. ALE dokázala jsem se velice rozumně a zodpovědně (až mě to samotnou děsí) přesvědčit, že to není dobrý nápad. Sice bych si opravdu moc přála další dvě holčičky, možná jednou i miminka...ale můj pokojíček potřebuje konečně po roce svého obývání zabydlet. Nemám poličky, krabice, boxy, nefunkční televizi a hifi věž, skříně vyházené (aby bylo místo na klece), zdi podrápané a bez ozdob, veškrý textil značně znehodnocený, totéž platí o knížkách. Navíc bych chtěla tak jako mí spolužáci a vůbec mladí lidé taky někam někdy vyrazit a to bych s deseti potkany prostě nemohla. Takže veškeré penízky poputují pěkně do mě, do mého pokojíčku, do prasátka na dovolenou na příští rok atd.:)))....no dobře, jsou to jen silácký řeči, Maggie potřebuje kastraci, sotva na ni našetřím, tak kluci chytnou ze vzduchu srab, pak bude Pišta v kritickém věku, nějaké to respirační onemocnění a výhodný nákup nové klece, dropsíků, domečků, hamaků a mističek a příští rok pojedu zase maximálně deset kilometrů od domu (a to jenom proto, že tam pracuju:)). A pak, že peníze nejsou důležitý!

31.8.2007

Já jsem to prostě tušila. Dneska jsem na veterině nechala devět set...Píšťalka má nějaký ošklivý zánět v zoubcích...takže rentgen, krevní rozbor a antibiotika. Jestli zaberou, a já doufám, že ano, tak mě čeká další investice do operace. Jako bych o tom před šesti dny nepsala, že se něco posejří. Já ty peníze nějak odpuzuju. Ani nevím jak, jsem na ně tak hodná, mám na ně dokonce několik skrýší! Pravda, peníze se v nich moc neohřejí, pokud se tam vůbec dostanou, ale kdyby se nahrnuli, tak je mám kam uložit ke spánku. Pěkně je poskládám podle pořadí a důležitosti, drobné sestavím do komínků, nebo schovám do Vázičky nouze (už jsou v ní, chuděře, pavučiny).

Apeluju na všechny peníze, i v cizích měnách, nejsem rasista: NEBOJTE SE MĚ! Preferuji dlouhodobější návštěvy, ale ani těmi kratšími nepohrdnu. A jste-li trochu při těle, vůbec nevadí, čím víc, tím líp!

26.4.2008

Koukám, že můj poslední příspěvek se týkal peněz...hm, no tak se nebudu konstatovat a fakt, že jsem nechala čtrnáct set na veterině včera a další tři tisíce tam nechám v úterý, si nechám pro sebe:).

Maggie jde v úterý na kastraci a proto trénujeme život "na volno", protože po operaci bude mít problém skákat do klece. Trénink probíhá tak, že já pečlivě uklidím, hlavně všechno důležité z postele a ze země a nechám Maggie venku a jdu pryč, nebo spát. První varianta probíhá celkem v pohodě (tedy probíhala, než jsem odsunula klec od kluků a nenašla metrovou díru v linoleu), ale noční "trénink" je opravdu náročný. Hlavně pro trenéra. Probíhá tak, že Maggie se začne většinou kolem druhé, třetí v noci nudit a začne vyskakovat na postel. Kromě oblíbené hry "počůrej a uteč" si také oblíbila hru, ve které je účelem strefit se zadními běhy co nejblíže obličeje...nejlépe přímo do něj. Minulý týden objevila skutečnost, že moje povlečení z filmu Rattatouille má z jedné strany knoflíčky, které moc nedrží. Takže se dá docela dobře vlézt do povlečení, do peřiny a norovat! Norovací hra je o to lepší, že pro mně není tak lehké ji shodit z postele, když je zapletená do povlečení. Zkrátka se moc těším, až ji rozpářou a nebude pro ni možné vyskočit do postele:)

27.4.2008

Další fáze k blížící se kastraci spočívá v tom, že jsem dneska zrušila klec. Maggie žije navolno, má tady kobereček, záchůdek, košík se senem atd. Znamená to ovšem, že nemám na co zavěsit hamak, takže jsem jí ho zrušila. Výsledek je ten, že když jsem otevřela ke klukům do klece, Maggie se tam bleskurychle vecpala a na protest vyskákala do nejvyššího hamaku a už hodinu tam trůní. Čekám až sleze, abych mohla jít spát, doufám, že to bude dneska...